Od rána cítím obrovskou nervozitu a tlak. Blíží se to a já vím, že musím zůstat vyrovnaná, klidná a dobře naladěná. Jen nevím, zda právě tohle všechno zvládnu. Je toho teď tolik, co postupně přichází a já si tak říkám, jak to jen zvládnout? Je to jako ledová sprcha, kterou člověk nečeká a ona jej obstříkne ze všech stran. Vím, že se před životem a jeho nástrahami neschovám. Vím, že to, co má přijít, prostě a jednoduše přijde. Jen bych si moc a moc přála, aby se tohle všechno postupě rozpřádala, jako klubíčko vlny. Abychom konečně nacházeli jednotlivá řešení, která se nám zatím ztrácejí v nedohlednu a aby věci zapadaly do svých míst. Tím by se opět dostal můj život do pomyslného zklidnění, které vyhlížím a potřebuji. Vysílám tichou prosbu vesmíru, aby dal opět věcem řád a dovolil dokončit rozpracované úkoly, které před námi stojí. Tím dosáhneme klidu a naše duše budou v bezpečí připraveny čelit dalším výzvám, které nám život nachystá...
Děkuji a díky Tobě nepochybuji!
Žádné komentáře:
Okomentovat