Nový den, nový týden, nové myšlenky, nové úkoly a nové výzvy. Neskutečně rozběhnuté informace se pomalu šíří a zase sbíhají do jednoho bodu. Ruce se míhají po papíru a zanechávají svou řádnou stopu na papíru. Den se odvíjí svým tempem, které je přesně takové, jaké má být, jen kolem oběda nabírá kvapíkového kvaltu. Naskočím na rychlík a raději vše opouštím. Vyrážím na audienci ke královně, či vlastně králi, kterou si plánuji již několik let, nebo možná pár vteřin. Snad se to už konečně povede, všechno dobře dopadne, vlak dorazí, letadlo doletí a včas dorazím na ta místa, která jsou k audiencím určena. Abych pak nakonec mohla s královským nadhledem zjistit, že nic není nemožné a všechno je přesně tak, jak má být!
Smím zde být, nebo už mám raději jít?
Žádné komentáře:
Okomentovat