Vnímat to, co je přímo před námi. Nenechat se vlákat za slova, věty, ale udržet pozornost na to, co je zcela zjevné. Na úkoly, příklady, vzdělávací proces, televizní vysílání. Těžké břemeno, které si nese každý žák, student i pedagog. Nechat věci skutečně plynout, vnímat pouze to, co je prezentováno a nepodlehnout falešné představě, že i to, co je za tímto vším, je důležité. Já se však ptám, není někdy důležitější všímat si i toho, jak nám je něco sdělováno? Kdo a jaký způsobem s námi jedná? A co nám říká nejen slovy, ale i gesty, mimickými projevy a tím, jak vypadá? Rozhodně si totiž myslím, že i toto nás v mnohém velmi ovlivňuje. Pokud dorazím na vzdělávací kurz, kde vidím přednášejícího znuděného, nevalně oblečeného a gesty mi dávajícího najevo, že jsem pro něj něco méně, samotný přednes, příklady i prezentace mohou odpovídat špičkovému vzdělavateli, prvotní myšlenky to nezachrání. Snad proto bychom měli vždycky dbát nejen na to, co a jak říkáme, ale i jaké dáváme signály k tomu, aby si ostatní z našich slov něco odnesli. Takže sledujme figuru a pozadí, docela hodně toho prozradí!
Prozradit ne nadřadit...
Žádné komentáře:
Okomentovat