Někdy stačí málo a jindy ani tisíce nepostačí. Záleží na tom, jak je člověk nastaven, co očekává a jaké jsou jeho priority. Vidíme to na každém kroku, kdy obchody jsou plné zboží, a přesto si lidé nevyberou a stále musí jít dál. Někteří vejdou do toho nejmenšího krámku, vyberou si, nač jim kapsa stačí a jsou rádi, že mají to, co mají. Vím, že posuzovat jen podle jednoho měřítka je špatně, ale copak někdo váží své štěstí jen tím, co umí? Většinou jsou lidé šťastní když mají drahá auta, luxusní oblečení, výhodné zaměstnání, mohou si dovolit exotické dovolené. Podle toho poměřují, kým jsou. Kým jsou však doopravdy? A jsou těmi, kterými se cítí být? Není to jen pouhá póza pro okolní svět? A co štěstí, jsou šťastní? Zeptejte se a uvidíte, jakou odpověď dostanete...
Neměřit, dobře žít!
Žádné komentáře:
Okomentovat