Dělám si starosti a nechávám se opanovat strachem, který mi pak způsobuje nepředstavitelnou vibraci v těle. Děsím se některých kroků, které musím udělat a předpokládám, co bude následovat. Jeden by si řekl, že v dospělém věku už nás tyto obavy nemohou vyčerpat či dokonce vůbe potkat. A přesto zde stojím, dušička je menší, než by se mohlo zdát a srdce mi tepe o sto šet. Bojím se a vlastně vím, že tempo světa nezměním a ani nezmírním. Mohu snad jen trošičku více přemýšlet, dýchat a připravit se na případné nepříjemnosti. Teď jsem však v pohodě, čerpám sílu z vnitřních zdrojů a až to přijde, tak tomu budu čelit. Naštěstí v tom nebudu nikdy sama, protože mám kolem sebe ty, kteří jistě pomohou, až to bude potřeba!
Čerpej a žij, s nepřízní se bij...
Žádné komentáře:
Okomentovat