středa 7. února 2024

Limba

Ač se to zdá nepravděpodobné, tak je tady stále. Stojí si pevně usazená v zemi. Roste do krásy a radosti všem, kteří se kolem ní míhají. My drobní smrtelníci se můžeme těšit z její krásy a obdivovat sílu, kterou vyzařuje navenek. Od prvního okamžiku vím, že tohle je moje spřízněná duše, zde v zajetí sněhu a ledu. Jediný pohled dnes stačí a já vím, že jsem tady, u mé milované přítelkyně. Ona rostě a sílí do krásy a já postupem času stárnu a šedivím. I když vlastně stárneme obě, na mojí Limbě je to mnohem méně znát. A proto čerpám dnes ono krásné vnitřní spojení, aby mi vydrželo na dlouhý čas...

Jsi se mnou a jsi mnou!

Žádné komentáře:

Okomentovat