Přesvědčovat, že někdo či něco bylo uděláno jinak, jen aby to sloužilo určitému prospěchu, to by některým lidem docela šlo. Hledat ve věcech důvod, proč to nejde udělat, místo aby byl hledán způsob, jak problém vyřešit, tak to je cesta, kterou si volí mnozí lidé. Je to cesta možná jednodušší, bez většího zapojení myšlenek, ale také cesta do pekel, dlážděná dobrými úmysly. Proto koho jsou to dobré úmysly, tak to lze jen spekuklovat, protože pokud vím, že chci něčeho dokázat, měl bych být připraven na zdolávání problémů a překážek, které mě na mé cestě potkají. Neříkám být ovcí, jít slepě a bez jediného zabečení, ale bečet, sotva se zjeví úkol, tak tomu říkám zcestný směr. Takto bychom nikam nedošli, ničeho nedokázali a ničemu neprospěli. Snad jen průměrnosti, banalitě a všednosti, která je všude kolem. Ale chceme ji mít i ve svých životech?
Sebe se ptej, děj se, co děj...
Žádné komentáře:
Okomentovat