Venku se všechno rozpouští, sníh pomalu opadá a na zemi zůstávají jen obrovské kaluže vody. Příroda se proměňuje, dostává opět ponurý nádech a všechno je najednou nějaké smutné. Včera ještě veselé pobíhání po sněhově bílé pokrývce a dnes už jen bláto, s plískanicí. Každý den je jiný a něčím zvláštně jedinečný. Co se nám včera nezdálo, to už dneska může být pravdou. To, co je skutečné, se zdá být mimo realitu. Balíčky jsou zabaleny, koláče snědeny, cukroví napečeno a nezbývá, než se připravit na další pracovní týden. Jaký bude, netušíme, ale můžeme se těšit na mnohé, co přijde. A že toho bude, to si pište!
Tlaky, mraky, taky...
Žádné komentáře:
Okomentovat