Ještě několikrát se vyspím a je to tady. Začnu vnímat svět jinýma očima. Přesunu se za hranici středního věku a pochopím, proč některé skutečnosti jsou takové, jaké jsou. Možná budu odolnější, možná získám více času. Možná se rychleji naučím chápat věci kolem sebe a možná se stanu tím, kým bych konečně chtěla být. Vidím to jasně a v zářivých barvách, neboť takto jsem to naplánovala a tak to i bude. Kde jsou varianty života? Kam se poděly nejasnosti vesmíru? Někam se schovaly a ztratily, abychom je opět mohli objevit a nalézt. Bude to ještě chviličku trvat, ale rozhodně to jednou skončí. Svíčka zhasne, světla se ztlumí a srdce bude bít dál...
Vejdi a neuškoď, vezmi a neuhoď!
Žádné komentáře:
Okomentovat