To, co tak zdárně začalo, nabírá celkem jiný směr. Jaké to dnes vlastně bude? Zažijeme úspěch, nebo se budeme potýkat s nepřízní osudu? Člověk je stále v jednom velkém koliótoči překvapení a mnohdy ani netuší, kam jej vítr zavane. Očekává neočekávané a nečeká čekané. Jde proti proudu a plyne vstříc novým poznatkům. Je to jako něco, co se děje a my občas ani nevíme, zda jsme ještě tady, nebo už je to teď. Zde jsme světlem či tmou. Zda máme pravdu nevo se hmotně tyčíme nad svobodným rozhodnutím. Zda jsme to my, nebo je to jen klam nás samotných. A v tomto rozpoložení opouštíme školní lavice. V hlavách tisíce otázek, v těle nepokoj a chlad. Snad jen vlídné hlasy a dobrodružný příběh dají spočinout, už tak rozkomíhané mysli.
Slastný spánek, foukne vánek...
Žádné komentáře:
Okomentovat