Mlha, vlhko, nevlídně,
cítím se dnes prachbídně.
Hlava, tělo, dušička,
všechno je jen vějička.
Každý krok je utrpení,
na které se úkoly kření.
A tak zlehka, pomaličku,
beru k sobě další lžičku.
Zdolat všechno po řadě,
nevzbudím se na hradě.
Proberu se v kuchyni,
boty najdu v předsíni.
Prádlo, jídlo, nádobí,
to mě převi nerozhodí.
S úsměvem a pohodou,
zase budu za vodou...
Jedna, dva, tři, čtyři, pět
a už je tu zase svět.
Neděle je za námi
čeká nás týdenní klouzání!
Jednou tady, jednou tam, všechno dneska udolám...
Žádné komentáře:
Okomentovat