Přibývají roky,
ubývají kroky.
Někdy je to fajn,
jindy nemám šajn.
Jak to letí,
jak to běží,
že prý jsem
stále svěží?
O tom právě
pochybuji,
v hlavě své
si pobrukuji.
Ať už je to jak
to je,
hlavně že mám
své postoje.
Ty mi jistě
pomůžou,
až polezu
za Růžou.
Nebo možná
také nic,
bude klid,
šluc, tě pic!
Povídej si, usmívej, dobrou radou přispívej...
Žádné komentáře:
Okomentovat