Říká se, že když má člověk vůli a snahu, domluví se s každým. Jak je mým dobrým zvykem, snahu i vůli mám a rozhodně nerada rozdmýchávám jakýkoliv konflikt. Ale jak se zdá, jiný způsob řešení zde není. Kde není vůle a chuť domluvit se, tam ani sebelepší snaha pro ukončení sporu nebude fungovat. Když jdu s otevřeným srdcem a otázkou na rtu, čekám, že budu vyslechnuta tam, kde vyslechnuta být mám. Ovšem takovou reakci jse rozhodně nečekala. Nevlídnost, netrpělivost a neochota vyslechnout základní argumenty. To je to, co tu dnes na mě čeká. Proč? Je v tom snad černé svědomí? Nebo vědomí, že tato věc byla rozhodnuta, aniž by se mě někdo zeptal? Nevím, co si s tím počít. Ještě to nechám chvíli uzrát, pokusím se vytáhnout poslední mírovou ratolest a uvidím. Když nic, tak konfliktem to může skončit tak, jak tak...
Problémy rozuzlím, řešení objevím!
Žádné komentáře:
Okomentovat