Jsou jistá omezení, která nám dává společenské uspořádání světa. Pak jsou ještě taková, která si dáváme sami. Nakonec jsme spoutání mezemi a hranicemi, které nám mnohdy nedávájí prostor k manipulaci. Abychom se mohli nadechnout, podlézáme či přeskakujeme nastavené předěly a postupně objevujeme temnou stranu věcí. Bez jednoho by nebylo druhé a bez zla by nebylo dobro. Každá skutečnost v životě má svůj líc i rub, tedy i hranice mají svá omezení. S tím je nutné počítat a brát v potaz fakt, že ač máme jisté limity, vždycky dochází k jejich překonávání. Nahazujeme si na svá bedra stále víc a nevnímáme blikající kontrolky. Ovšem někdy se to zhroutí samo do sebe a člověk musí začít pěkně od začátku. Tady jsem já, tady ty a tam pokračuje celý svět. Jak daleko se pustíme a jak dalece si jej pustíme do svých životů, tak to záleží pouze a jen na nás!
Omezuj, ale nevymezuj...
Žádné komentáře:
Okomentovat