Otisky drobných tlapek v písku. Klid a ticho umožňující ponořit se do úžasného okamžiku přítomnosti. Pocit spokojenosti a naplnění se probírá k životu. Člověk cítí, že věci jsou pomíjívé a mají pouze tu hodnotu, kterou jim sami udělíme. Nemusíme být v zajetí vnitřního strachu z nesouhlasu s ostatními. I to může být součástí naší cesty, která nevede vždy přímočaře. Může se klikatit, stoupat i prudce klesat, v tom je ona krása jedinečnosti každého dne i kroku. Byť si myslíme, že v přímočarém směřování je klíč k naší budoucnosti, nemusí to být rozhodně pravda. Někdy musíme jít oklikou, zdolat údolí ticha, abychom se opět dostali do uvolněných a živoucích dní, na které jsme zvyklí. Ono ticho a klid má také místo v našich životech...
Duše se pročistí, klidem se pojistí!
Žádné komentáře:
Okomentovat