Tak jak to dneska jde? Je volný den opravdu volným, nebo jste si naplánovali zase řadu aktivit? Je to jako na kolotoči, kdy přesně nevíme, kdy se nám to ještě bude líbit a kdy už toho budeme mít dost. Člověk si stále říká, že už je dostatečně starý na to, aby si uměl říct. Já ovšem ze zkušeností vím, že mnohdy tomu tak není. Přestože jsme už mockrát měli problémy se svým zdravím, přesto jsme nepoučitelní a stále děláme ty stejné chyby. Už nám bohužel není dvacet a každičký prohřešek se někde projeví. Jednou je to bolest zad, podruhé zase hlavy a pak kombinace obojího. A přitom opravdu stačí jen chviličku poslouchat své tělo. Není vůbec hloupé a dá nám přesně vědět, co se mu líbí a co nelíbí. Jenže naše chyba je v tom, že nejenže neposloucháme, ještě děláme vše proto, abychom se necítili líp. Tohle není cesta na věky, dá se zvládnout jen na chvilku, ale pak už ne!
Říkám že poslouchám, ruce Ti pofoukám...
Žádné komentáře:
Okomentovat