To je horko, to je hic. Nikde zima, venku nic. Člověk aby si hledal studené místečko a schovával se před spalujícím sluncem. Ještě před několika dny jsme měli několika dny jsme se těšili na teplo. Teď bychom se zase rádi ochladili. Většinou si nestěžujeme na počasí, ale tenhle způsob příchodu léta je opravdu velmi podivný. Ze zimních bot a kabátů jsme oblékli plavky. Vyrážíme na slunečná pole a těšíme se, až budeme opět schovaní v útulném chladu našich domovů. Je to jako na houpačce. Jednou jsi úplně u nebes a sluníčko ti málem spálí tvář. Jindy jsi zase příliš nízko, že ti mráz olizuje paty. Jen malinkou chviličku se pohybuješ ladně ve větru a vnímáš pohodu, klid. Drobné povlívání vánku, které tě nestačí ani příliš ochladit, ale také nedopustí, abys pocítila chlad dne. Je to jako bláznivá honička za tím, co právě nemáme a rozhodně nemůžeme mít. Až se probereme v třeskutých mrazech pochopíme, jak krásné toto teplo bylo!
Horko a sluníčko, dej si kafíčko...
Žádné komentáře:
Okomentovat