Nejsou věci, ale přeci se dějí. Věci, které se někde objeví a jinde zapadnou. Nikdy nevíme, kdy přesně budeme konfrontováni s jejich bytím. Víme, že jsou, že existují a že se s nimi jistě potkáme. Je to jako velká voda, která si někde v přírodě plyne. Postupně se spojuje do potůčku, říčky, řeky a když zaprší, strhne se povodeň. Valí se, bere všechno, co jí stojí v cestě. Nedívá se dopředu, ani dozadu. Jde, utíká údolím a tam daleko, až projde vším, se zastaví. Splyne s jezerem či oceánem a stane se jeho nedílnou součástí. Tak, jako my se stáváme součástí větších celků, které nás obklopují. My se ani nevalíme, ani neškodíme a přesto se stáváme jehou součástí. Součástí, která plyne a také splyne...
Vystoupit ze stínů, neznat ni hodinu!
Žádné komentáře:
Okomentovat