Člověk si jen tak sedí. Zaposlouchá se do zvuků kolem a zjistí, kolik různých volání zachytí. Čimčarára, kníkykník, ťuhíkťuhík, ťapík ... Koncert na čtyři doby, doplněný vzdáleným štěkotem psa a lidských hlasů. Tam někde je také schováno tiché prázdno, bez čehokoliv zvučného. Ticho, které naplňuje a dává naději na uzdravení. Jen tam v tichu si totiž uvědomíme každý prvek vlastního těla a prožijeme všechny myšlenky. Jen tam dospějeme k rozhodnutím, která tvoří i boří. Ticho totiž naplňuje a zvuk doplňuje. Ať už budeme poslouchat, nebo tichem proplouvat, mějme v sobě odvahu dospívat k rozhodnutím!
S láskou kráčej tichem, nic není hříchem...
Žádné komentáře:
Okomentovat