Tak to je mi výkon! Ještě jsme ani neotevřeli oči a už víme, že dnešní den zase bude trvat věky. Nevíme, čím to je, že některý den člověku uteče, ani neví jak. A jiný zase dělá všechno proto, abychom si jej řádně užili. Trvá, trvá, stále trvá, běží a líně se vleče. Možná je to našim vlastním nastavením, možná počasím. Nikdo přesně nevíme, ale shodneme se na tom, že některé dny trvají velmi dlouho a jiné sotva začnou, už zase končí. Ve spojitosti v vnitřním naladěním a činnostmi, nám pak opravdu může připadat, že to, co bychom nejraději prožívali celou dobu, se ztratí. A věci, které nemusíme, tak ty se vlečou a neutečou. Možná se někdy jen nejsme schopni nabažit všeho, co je s prožíváním spojeno, a proto chceme, aby trvaly věčně... A přitom stačí jen vnitřně chtít, umět se myšlenkami co nejvíce přiblížit skutečnosti a nic netrvá věčně, a zároveň je to věčné!
Čas tak běží, i když venku sněží?
Žádné komentáře:
Okomentovat