Dojmová

Venku voní růže,

tebe svědí kůže.

Slunce nutně potřebuješ,

do léta se zamiluješ.

Představy jsou dány,

sny jsou vždycky s námi.

Jednou budeš vzpomínat,

jak krásné bylo plánovat.

Věci se vždy usadí,

člověk si s tím poradí.

Drobné ranky, velké rány,

šrámy jsou vždy zachovány.

V duši ovšem už je klid,

není třeba tolik pít.

To, co se dnes nedaří,

v tom už zítra zazáří.

Blesky budou cvakati,

už nebudeš plakati.

Úsměv se tu usadí,

všechno dobré prosadí...

Pozitivní mysl měj, s klidem v duši usínej!