Skládáme básně a písně na oslavu života. Bereme do rukou svůj osud a zkoušíme se postavit osudu, pokud nám nedává na vybranou. Bojujeme za sebe i své blízké, abychom měli stejnou šanci na skutečný a plnohodnotný život. Někdy ztrácíme odvahu k činům, jindy se nerozmýšlíme a jednoduše fungujeme. Je to náš život, naše volba i naše poznání světa, které si postupně osvojujeme, abychom se na koci měli za čím ohlédnout. A přitom všem přemýšlíme, co je důležité, podstatné, hodnotné a určující. Každý máme svou odpověď i recept na štěstí. Přesto máme všichni jedno společné, a tím je láska. Neboť jen tam, kde sídlí a je všudypřítomná, tam se daří vztahům, radosti, štěstí, vyrovnanosti, porozumění a soucitu. A stopy lásky budou tím jediným, co po nás zůstane, až jednou odejmeme. Budou hlubokým otiskem v srdích a duších těch, jež jsme milovali a kteří milovali nás...
Miluj, miluj stále víc, i když se nedostaneš na Měsíc!
Žádné komentáře:
Okomentovat