Trocha odpočinku není nikdy na škodu. A když se k tomu připočítá ještě neděle, pak je to úplně ideální. Zatímco někteří musí pracovat a jiní hrát, mé myšlenky se honí a snaží dohonit jedna druhou. Ráda bych byla dnes tam, kde mám svá srdce, ale musím umět respektovat jejich přání. Musím se pomalu učit, jaké to je být sám, když ptáče vyletí z hnízda a statný orel je na letovém dni. Už mě to za chviličku čeká a tak by bylo fajn to dneska vyzkoušet, zda to zvládnu. Je to jen jediný den, pouhých několik hodin, které mě dělí od skutečnosti, že zase usedneme ke společnému stolu a budeme všichni doma. Vím, že to vydržím, vytáhnu si dobrou knihu, zavrtám se pod deku a budu si číst. Vždyť to je nádherná představa, po které toužím a většinou ji nemohu dohonit. Takže žádné výmluvy, šup pro knihu a odpočívat. Večer bude hektický, tak ať den plyne svou unylostí a pomalostí!
Pomalu a s rozhledem, sejdeme se nad medem...
Žádné komentáře:
Okomentovat