Zvířecí

Sobi, psi i slepice,
líbí se mi velice,
zvířátka mi rozumí,
i když hovor nešumí.

Filip, Bruno, Aronek,
dostanou vždy bonbonek,
Šmudla kousek mrkvičky,
Želvák zase kuličky.

Je to jako návrat domů,
když dívám se do koruny stromů,
když vidím pejsky pobíhat,
chtěla bych si jenom hrát.

Chtěla bych být dítětem,
s Fifinkou, mým morčetem,
s Barrym zase v boudě jíst,
špek a u toho si společně číst.

Dětská léta jsou však pryč,
nezahodím od dětství klíč.
Díky tiché řeči zvířat,
mohu dětství stále vídat,
mohu se jen radovat,
neboť vím,
že každý živý tvor
mě má rád.

My si spolu rozumíme,
beze slov se propojíme,
stačí jen se usmívat
a Barry na mě počká rád...

Nepodceňuj sílu zvířat, nemusíš si pak záda hlídat!