Riskovací

Ráda sním a ráda bdím,
za sluníčkem je vždy stín.
Co je na tom zvláštního,
že vybereš si nejlepšího?

S ním pak chceš být ráno,
stále,
i když víš, že budeš mít
na mále.

Stejně všechno riskuješ,
na ostatní rezignuješ.
A pak někde v běhu let,
zjištíš, jaký je ten svět.

Jezdíš tam a létáš zpět,
abys poznal celý svět.
Rád se vracíš, kde ti milo,
kde se dobře žilo, bylo.

A tak to má věru být,
že někde musíš zakotvit.
Někde musíš mít svůj ráj,
ať je zima, nebo máj.

Proto občas zariskuj,
je tp přeci život tvůj,
Ty jej musíš objevit,
v něj si svoje zakotvit.

My už budem jenom stát,
v duši doufat a Ti přát,
aby Tvoje budoucí,
bylo jako naše živoucí.

Neboj se a neváhej,
do světa se hrdě dej,
doma vždycky najdeš klid,
když budeš potřebovat polebedit.

Pro nás budeš vždy jen ten,
kdo rozzářil nám noc i den,
kdo dal nám sílu poznání,
že ve třech je to pravé jásání...

Ať už půjdeš tam, či zpět, neboj se vždy u nás posedět!