Rychlé tempo, velký sklon,
v nohách máme už zas shon.
Metry stoupám,
batohem houpám,
rychle projd Statečkem
a pak zase kopečkem.
Pak se táhnu dlouho lesem,
coto pořád spolu nesem?
Stoupáme a jdeme výš,
Ostrý je nám stále blíž.
Za chvilinku už se tyčí,
Ostrý se svou vyhlídkou
a já stojím v tichu duše,
vše je jenom pohádkou.
Poslední den, ten byl skvělý,
každý ťapík je moc smělý,
když jde vzhůru, je mu hej
a že šlape, to mu přej...
Poslední není smutná, ale vždy nutná!
Žádné komentáře:
Okomentovat