Nesmírné štěstí,
hlava mi třeští,
nad kopci svítá,
slunce nás vítá.
V srdci mám naději,
že věci se tak dějí,
jak osud připraví,
nic ho nezastaví.
Léta jdou, za sebou,
já jsem teď tu s Tebou.
Brzy se odpoutáš,
proto svá křídla máš.
Já věrně za Tebou,
otočím hlavu svou.
Čekat Tě budu tam,
kde domovem to nazývám...
Přijdeš a posedíš,
pak zase poletíš.
Údělem máminým,
je být jako dým.
Být tam, kde ho nečekáš
a přesto v srdci máš.
Být všude a ochránit,
co chci a můžu mít.
V přístavu bezpečí,
hlavě se ulehčí,
nohy si spočinou,
pak půjdou za jinou.
Mámě to nevadí,
dobře se naladí,
vzpomínky vyplujou,
jen a jen o nás dvou...
Díky za vše co mám a těším se co bude dál!
Žádné komentáře:
Okomentovat