Na pokraji sil, zvládáme své povinnosti a s příchodem volna zjišťujeme, že nedokážeme ani zvednout ruku. Necháváme se pohlcovat problémy a starostmi, které jsou všude kolem nás. Nedokážeme zastavit čas, který neuprostně běží. Sedíme s odkrytou hlavou a tisíce myšlenek proudí sem i tam. Co udělat, aby energie přicházela stejně rychle, jako odchází? Jak účinněji pracovat a nebýt stále na pokraji úžlabiny? Nelze stanovit jeden přístup, či možný pohled. Přesto doufáme, že nám se podaří vniknout do tajů poznání tak daleko, abychom pochopili. Abychom poznali a abychom věděli. Vyčerpní není jen důkazem naprosté neochoty jít dál, ale i důkazem, že člověk je jen hromadou nervů, svalů, konečné energie i poznání. Jak hluboké i široké obzory se otevřou, je jen a jen na něm. Snad proto zkusme být tím, čím chceme i můžeme..
Hluboké pochopení a drobné trápení, bez nadšení!
Žádné komentáře:
Okomentovat