pátek 18. března 2016

Rozmluvová

Slova letí z úst, střídají jedno druhé. Přemýšlet není dovoleno a všechno musí jít jak na drátkách. Otázka nahrazuje druhou a každičká reakce je zaznamenána. Pouhé hnutí mysli, posun i zaváhání. Nic jednoduchého pro ostřílené borce, natož pak pro začátečníky. A k tomu všemu stačila jedná drobná akce, jakých se pořádají tucty, dobrá myšlenka, skvělá propagace a několik nadšenců, ochotných číst. Každodenní dovednost a přesto um mistrů. Slovem lze hladit, ranit, strašit i hladit. Slovo má sílu turbového motoru a nelze jej zkrotit ani tisíci koni. Slovo je vyřčeným ortelem a prvotní myšlenkou. Je tím, čím má být a čím chceme, aby bylo. Je tady, je pro každého a nestačí pojmout zdaleka vše. Nebát se, sebrat odvahu a vyrazit, jen tak je možné dojít plnosti, pestrosti a barevnosti. Plnými doušky, otevřenými oušky, s milovanými slovíčky...

Slovíčko ke slovíčku a báseň máš za chviličku!

Žádné komentáře:

Okomentovat