Obyčejný pohab rukou doprava a doleva. Uklidňuje mysl a nechává hlavu odpočívat. Veškerá koncentrace je soustředěna do knitavého pohybu. Nic dalšího není potřeba. Mysl odpočívá a tělo sílí. I tak zraje každý detail lidského ducha. Ptáte se, jak je to možné? Jednoduše, hlava vysílá neškerou energii k tahům vpravo a vlevo, zapojuje svaly rukou, zad a krku. Mysl se soustředí na přesné tahy, jeden vedle druhého a v součinnosti obojího vzniká symbióza. Kam nemůže tělo, vstupuje mysl a obráceně... A tak by to mělo být i v životě. Nemusíme být lidumily, abychom pochopili, že pomáhat je důležitou součástí života. I když se zprvu zdá, že je to nemožné, má to smysl bojovat a pomáhat. Protože tak aspoň nerezignujeme na naši lidskou pospolitost a podstatu!
Od natíraní k světa naobírání a ještě dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat