Jiný den nám dneska nastal, sníh a vločky všem přichystal. Snížek bílý, pole sílí a do nás vlévají se mnohé síly. Každá vločka tiše padá a já ji nastavuji svoje záda. Těší mě, že mrzne, snad už i přírida su vrzne. Zasype se bílým jíním, ať už dvorem, nebo síním. Jiný svět a jiné dny, které nejsou poslední. Přesto to tak vydapá, že zůstáváme jen my dva. Je to zvláštní potěšení, že nad zimu a sníh nic není. Je to bílé, je to milé, naše vločky roztomilé. Každá jiná, byl to sen, venku je zas parný den...
Jiný pohled na stejné věci, vidíte, jde to přeci!
Žádné komentáře:
Okomentovat