Co umíš, to ti nikdy nikdo nevezme, říkavala s oblibou moje babička. Čím jsem starší, tím více si uvědomuji tuto letitou pravdu, ozkoušenou mnoha generacemi. Všechno, co mě obklopuje, všechny materiální věci, každičká píď malého prostoru kolem mě, mi může být odebrána. Jak mi ale mohou sebrat moje myšlenky, moje prožívání, moje chování, moje jednání? To jaká jsem je ve mě, kvete, zraje, roste a jsem to já. Já, osoba s mnoha krásnými ideály, řadou informací, mnohými dovednostmi, ale i starostmi a negativy. Ale jsem to přeci jen já! Která se umí usmívat, umí dodávat energii, umí vzít za práci, umí se srdečně smát, umí se radovat, umí plakat, umí se postarat o své blízké, umí ledacos uvařit, umí domácí práce, umí přemýšlet, umí se stáhnout do sebe, umí se těšít, umí i hřešit, umí sportovat i cukrovím se ládovat. Prostě umí a chce toho umět ještě víc, protože bez umu, je člověk malé nic! Perte se za svá umění a nenechte se zdolat neúspěchy, protože i ty jsou důležitou součástí moudrosti a umění umět!
Krásný den plný umíš a umíš, pro všechna dobrá srdíčka....
Žádné komentáře:
Okomentovat