Přát si, toužit, vysnívat je běžnou součástí života člověka. Jeden touží po lepším bydlení, druhý po lásce na první pohled, jiný po stabilním pracovním tempu. Všichni si přejeme ve chvílích smutku, aby přišla radost, ve chvílích bolesti, aby přišlo vysvobození. Ano, my dospělí si vysníváme, jak to všechno bude, co všechno zažijeme, jak všechno uděláme... Jak jsou na tom naše děti? Myslím, že stejně, mají mnohá přání, která jsou skrytá v jejich duších, myslích a hlavičkách. Jen se zeptat a máme jasno. I ony touží, přejí si a vysnívají si, že už budou prázdniny, že už bude lét, že už bude volno, že už budou umět číst, psát, počítat... V každém je to stejné a je to dobře. Jsem totiž přesvědčena o tom, že člověk, který si nepřeje, nevidí svou budoucnost, netouží se posouvat a žije jen šedí aktuální reality. Jen sny nám dávají křídla a být vším, čím chceme být, být všude tam, kam nás donesou a prožívat to, co je za hranicemi běžných dnů!
Buďme změnou, buďme přáním, buďme vším, čím chceme být, svět se nám přizpůsobím...
Žádné komentáře:
Okomentovat