Zvláštní pocity mě provází do ranního probuzení. Nevím co mě nutí ke spěchu a přesto mám zvláštní pocit, že jsem moc pomalá. Pomalé pohyby v kuchyni, při chystání svačiny, při oblékání. Vždyť už jsem měla být dál? Nevím proč tomu tak je, ale vnitřní motor mě dnes popohání k rychlejšímu tempu a možná i výkonu. I přesto, že si plně uvědomuji, že rychlost není nejdůlěžitější, jakoby dnes můj mozek nechtěl poslechnot a žene tělo pořád dál.... Noha kmitá, hlava přemítá a já si tu teď říkám, že to musím zastavit. Vypustit všechnu rychlost do světa a s klidnou hlavou, myslí i tělem projít dnešním dnem, vstříc dalšímu víkendu! Nenechme se pohánět, s klidnou silou zvládneme vše lépe a s větším přehledem.
Pomalou rychlost a rychlou pomalost po celý dnešní den...
Žádné komentáře:
Okomentovat