středa 31. ledna 2024

Středeční

Hraju si a přemítám,
koho ještě uvítám.
 
V hlavě mnohé nápady,
nepotřebuji rady.
 
Kořeny a pevná křídla,
nohy opřít o chodidla.
 
Šťasné, milé, veselé,
uvnitř trpké, kyselé.
 
Někdy zdá se celý svět,
že by mohl vyprávět.
 
Jindy mlčí, tiše duje,
na vlnu si naskakuje.
 
V klidu duše pohladí,
nemá žádné pořadí.
 
Je tu stále,
je tu pořád,
ať je stálost,
nebo ne řád.
 
A tak pojďme
přátelé,
klidně, tiše,
bude krásně
vesele...
 
Už jsme v půli, žádné můry!

úterý 30. ledna 2024

Pošetilá

Moudrost bláznovství, aneb v každém z nás je kousek blázna. Jak jinak bychom mohli nahlížet na skutečnost, že jsme schopni a ochotni vrhat se do předem prohraných bojů, věřit v uskutečnění neuskutečnitelného a změnu nezměnitelného? Je to součást lidského bláznovství, které nám dává víru v to, že některé věci lze prosadit, i když je dopředu zřejmé, že jejich proveditelnost je celkem zvláštní. Pokud by v každém z nás nebylo kouska blázna, asi bychom neprožívali hluboké lásky, nevrhali se do velmi zvláštním činností a nepokořovali vysoké hory. Jen onen kousek bláznivého běsnění a šíleného bláznění nám dává šanci posouvat se v našem lidství dál. Tak sláva bláznům a zlé pryč!

Pošetilost - nahodilost...

pondělí 29. ledna 2024

Úklidová

Úklid - pro někoho důležitá součást života. Pro jiného nepodstatný element, bez kterého se obejde. Každopádně když si člověk kolem sebe uklidí, uklidí si také myšlenky. Zbaví si starých věcí, vytře prach a špínu z toho, co zůstává a nepotřebné se vyhodí pryč. Najednou je kolem tolik místa a hlava plná dalších nových nápadů a myšlenek. Někdy je tedy velmi užitečné zbavit se toho, co nepotřebujeme. A to ať v šatníku, nebo v myšlení. Vždycky to přináší uklizené okolí a vyprázdněnou hlavu pro další myšlenky a nové nápady. Je to prostě fajn, zbavit se nepotřebného, zatěžujícího a zbytečného marastu, které se kolem nashromáždí. Prostředí prokoukne a z něj i to, co předtím nebylo vidět. Takže hadr do ruky a nepotřebné ven, jen ať už je zase krásný den!

Na úklid připravit, dobrým se vybavit...

neděle 28. ledna 2024

Plynoucí

Každý den začíná očekáváními a končí zkušenostmi. To bychom měli mít na paměti, když vcházíme do nového dne a očekáváme neočekávané. Většinou totiž zjistíme, že očekávání zůstanou daleko v mlze a někde v našich životech se objeví nové zkušenosti. Z toho, co jsme prožili a co bylo jinak, než jsme předpokládali. Člověk je potom překvapen svým vlastním údivem nad úžasnými znalostmi, které mu vejdou do života. Jednou potichu, podruhé s hřmotem, dále pak s jasným úmyslem měnit plynutí života, které je jinak dáno. Mějme tedy každé ráno na paměti, že nás jistě čekají úžasná dobrodružství, spojená s řadou zajímavých obratů a večer plný zkušeností a vědění. I to je pro nás důležité, jinak bychom stáli stále na jednom místě...

Vznášet se a žít, občas nechat být!

sobota 27. ledna 2024

Nalezená

Příval energie, to se to pak někomu žije. Jako vyměněný se člověk připadá, je jako když se probudil v sobotu za mlada. Neví, do čeho by se pustil dřív a kde by si dal pár piv? Kde by co dalšího upekl, nový recept by se dočetl. Je to fajn zase vstanout a být fit, mít pocit, že je pro co žít. Člověk se pak cítí úžasně, všechno kolem je překrásné. Těšit se z malých radostí a být zase plný schopností. Barry i Toník přichází a klid se v mém těla nachází. Je to zas tak jak má být a můj život může jít...

Jdu si a zpěv mě provází, klid se v mém těle nachází!

pátek 26. ledna 2024

Usměvavá

Drak si letí,
nemá děti.
Pes se dívá,
oči skrývá.
 
Kočka přede,
co jen svede.
Had se plazí,
pryč do mlází.
 
Srna běží,
kolem věží.
Prase kvičí,
zase křičí.
 
Hurá pátek,
dáme svátek.
Bude volno,
stojíš kolmo.
 
Venku prší,
nápad srší,
prádlo už se
uase suší.
 
Zítra klid
a pohoda,
nebude to
náhoda!
 
Volna, klidu užívej, na svět se pořád usmívej...

čtvrtek 25. ledna 2024

Sloužící

To jsou mi na světě věci, že se ještě i ve svém věku nestačím divit. Vím, jak jsou některé věci složité a kolik stojí energie. A pak někde zaslechnu, jak je tohle či tamto jednoduché a vůbec úplná prkotina. To mě pak dokáže vždycky pořádně naštvat, protože si pak připadám jako jeden velký nekňuba, který se v tom šťourá a nikdy k ničemu kloudnému nedojde. Je to prostě úděl, že někdo si jen sedne a už se kolem něj běhá, no a druhý aby běhal. Zřejmě to máme vepsáno v osudu, protože jinak nevím, jak by tohle bylo možné... Být stále sloužícím a nikdy nemít zkušenost z obsluhy. Asi to jinak nejde a já prostě nepatřím do skupiny těch, kterým bude slouženo. Tak se s tím budu muset smířit a jdu mířit tam, kde budu co platná...

Platný buď, hlavně je nevzbuď!