Neznámá

Tak nám zase končí rok. Jaký byl? Tak to snad každý z nás ví. V čem byl zvláštní a v čem výjimečný? Co se nám podařilo? Co stojí za znímku a co má raději zůstat skryto? Většina z nás v tento posledníí den roku přemítá a přemýšlí nad tím, co bylo a co je již v nenávratnu pryč. Možná se těší na nové zážitky a dobrodružství. Možná se plánuje velká silvestrovská oslava? Mě se však většinou do duše vkrádá zvláštní duh splínu či tísně. Zase jeden rok v mém životě končí a vkročím do dalšího. Co mě čeká a nemine? Jaký rok bude a v čem by mohl být lepší? Přemýšlím a přemítám nad uplynulými dvanácti měsíci a vlastně ani nevím, zda byly skutečné. Překročím půlnoc a přijde nový den. S ním i nový rok a další cesta do neznáma...

Něco vím, ostatní nepovím!

Emoční

Chceme být v pohodě a chceme, aby i lidé kolem nás byli v pohodě. Je to krásný, leč začarovaný kruh, ze kterého není moc cest ven. Tak jako vnímáme vlastní emoce, snažíme se vnímat i emoce lidí kolem nás, ale chápat dokážeme jen své vlastní pocity. Emoce druhých zrcadlíme, ovšem plně splynout s tím, co emoce druhého doprovází, mnohdy neumíme. Sami máme někdy problém zvládnout své vlastní naladění a přestože se snažíme, podvědomí si hraje svou hru. Vyjedou z nás slova či gesta, která bychom raději skryli, ovšem zpět je nevezmene. Je to jako kolotoč, který se rozpoutá jediným gestem, slovem či náladou. Pak už se dějí věci, které bychom měli umět zvládnout, ovšem mnohdy nezvládáme. Máme mnohé prostředky k celoživotními učení se, jen sáhnout a vzdělávat se. Pak už emoce nebudou strašákem, ale krásným a kouzelným místem radostí pro tebe i pro mě...

Neboj se emocí, raději nemocí!

Horová

Krásný zimní den, kdy každý milovník pohybu hodlá vyrazit. Ven, do přírody, za dalším dobrodružstvím. Kdy objevíme svět a poznáme nová zákoutí. Člověk se těší na to, co je mu v běžném koloběhu dnů a týdnů tak vzácné. Těší se na volnost pohybu, radost ze vzájemného sdílení a venkovních aktivit. I my neváháme a hned ráno vyrážíme vstříc novému dni i novým zážitkům a dobrodružstvím. S krásnými výhledy, manšetrem pod skluznicemi lyží a prostou radostí z pohybu, si užíváme den. Hory nás vítají a my jsme vděční, že duch horských velikáno je nám opět nakloněn.

S horami v zádech, výdech i nádech...

Lyžníková

Tupý sníh, ostré hrany. Studený vítr a slunce za mraky. Kolem jen bílo a zvláštní zvuky. Všechno nasvědčuje tomu, že lyžařská sezóna se nedá zastavit. Že lyžaři dychtiví po zážitcích se dnes pustili do velkého díla. Každý se usmívá, jen někteří by měli nejraději prostor sjezdovek jen sami pro sebe. Nechápou či nechtějí chápat, že takto se to dělat nedá a každý má právo na radosti ze zimních sportů po svém. Rychle zapomenout a vydat se jen a jen do klidu a pohody svého vlastního světa zimy. Nahoru, dolů, pozor na ledové plotny a bláznivé odvážlivce, kteří nekrouží obloučky a jedou šupem. Ty necháme jejich osudu a sami se svým já vyrazíme opět k vrcholu. Na kopec, na Klobouk a na Karlov...

Zimu si užívej, dobrou náladu si zachovej!

Hemživá

Trocha sněhu, velký mráz a lyžařské areály se začínají plnit lidmi. Po roční pauze jsou všichni natěšení na svištění po sjezdovkách. Každý, kdo má rád lyžování, je nachystán vyrazit. Snad proto je všude kolem tolika henžení a pohybu, který nám všem už chyběl. Vyjet až nahoru, nasadit helmu a pak už si jen užívat svištění. Klikyháky tam a zpět, soustředění se a rychlé střídání obloučků. Tohle stále dokola, až meznou prsty na rukou i nohou. Zima nevadí, mráz pomine, tělo si zvykne a dušička se potěší. Tolik nám to chybělo, tak si užíváme, co se dá. Díky za ty možnosti a vtěsnáme si je až do kostí!

Lyžím zdat, hemžení jen pár...

Povzbuzovací

Nechceš moc, jen trochu toho klidu a lásky. Nepotřebuješ víc, než kolik se ti vejde na rozveřenou dlaň. Ty balancuješ na tenké hraně mezi světy. Musíš se rozhodnout a tohle změní celý tvůj svět. Nelehké úvahy se noří ze snů, nedají spát a nedají klid. Jsi jako na trní, protože víš, že tohle za tebe nikdo neudělá. Musíš sám projít svým údolím smrti, abys došel až na zářivý konec dnešního dne. Není minuty, kdybys nerozuměl, či nevěděl, co máš dělat. Přesto stojíš a nechápech, kterou cestou se dát. Která je ta správná, ta jediná, která ti přinese pokoj, klid a vyváženou mysl. Ještě dnes si dáš pauzu a zítra to začne nanovo. Snad s menším tlakem, ale začne. Neváhej a zkus se rozhodnout. To ti pomůže, posune tě dál a uleví se tobě a právě tobě...

Neváhej, na cestu se dej!

Zahřívací

Nic nedělat, 

jenom spát.

Klidu si užívat,

procházkou dobývat.

Sněhem se koulovat,

to má přec každý rád.

Často se usmívat,

u stolu pojídat.

U srdce zahřeje,

co vítr zavěje.

Dny se tak kulatí,

až jsme zas dojatí.

Svátky vše promění,

s láskou a v domnění.

Zítra zas bude čas,

na slova bez příkras.

Dneska se uvolni,

ruce si jen promni.

Nic se tě netýká,

všechno kol utíká.

Nebát se,

zastavit,

krásno si

připravit!

Užívat, prožívat, dlouho se zahřívat...