Šupsová

Hup sem, hup tam, dneska je den bez zastavení. Jedeme na plný plyn, nezastavujeme a řítíme se do dalšího kopce. Den běží jako bláznivý a už je tu zase večer. Druhý den tohoto týdne a já si připadám, že jich snad už bylo sto. Klid nikde, pohodové pracovní výkony v nedohlednu a kolem jen vyprázdněné pohledy a otázníky v očích. Kdy tohle ustane? Snad už brzy, abych konečně mohla zkusit také v klidu žít. Člověk nemá jen práci, ale i osobní život, který většinu týdne dostává na frak. Asi by ani nevadilo, kdybychom se cítili dobře a také dostatečně ohodnoceni po všech stránkách. Jenže tomu tak není a proto je zmatek v hlavě větší, než by si člověk dokázal představit. Neskutečné propady a zajímavé skutečnosti pak kolem letí, bez síly reagovat a uskutečňovat cokoliv dalšího. Nechceme být povrchní a dělat věci jen proto, že musíme. Ovšem mnohdy nám nic jiného nezbývá. Tak šup šup šup, už je čas!

S umírněnou rychlostí, bez poranění a s radostí, po celý den...

Obyčejná

Pondělí udeřilo plnou silou do vyhřátých pelíšků. Je nutné vstávat a připravit se na další dlouhý týden. Je jasné, že se běhu času nevzepřeme, přesto by to bylo fajn. Mít moc a umět posunout čas, či si trošku časem putovat. Bylo by fajn mít možnost být tady a pak zase tam, kde je nám příjemně i krásně. Ale tyto schopnosti nemáme, proto je tady pondělí a je nutné vstávat. Jak se nechce, když postel je tak příjemně teploučká a vedle slyším zvuky nejkrásnější. Dech se úží a srdce je sevřené samou radostí i láskou. Tak proto jsem měla otevřít oči už teď! Abych viděla tu krásu a slyšela zvuky tichého medvědího chrupkání. Malý a velký medvěd spolu spinkají, jako by měla přijít zima, ale jediné co přišlo je skoro letní pondělí. Je potřeba vstávat kluci moji, snídat a vyrazit každý za svou prací. Tak šup, šup, už je čas a čeká nás, pondělí plné krás...

Krásné pondělí, kdy se medvědí podělí, všem!

Šlapací

Kola se otáčí, krajina ubíhá, kolem se točíme a už jsme u mlýna. Za chvíli vystoupit, rychle se vykoupit. Pošlapem do lesů, batoh si ponesu. Dneska je neděle, slunce už svítí a my jsme na cestě, všude samé kvítí. Těším se, raduji, boty si vyzuji. Vodou se proběhnu, svahem se skoulím, zítra zas na jednu, notu se vzdálím. Ještěže volno mám, klidu si vychutnám. Práci svou vykonám a zároveň krásně je nám. Kilometry běží, my jsme stále svěží. Voda nás nabíjí, myšlenky rozvíjí. Ani se nenadám, túra je ta tam. Škoda že musíme vydržet do léta. Já bych už od zítra chtěla si tak létat. Běhat a skotačit, venku se krásně mít. Všude si pochodit, boty své zahodit. Krásně je, úžasně, když nohy šlapou, to nám pak srdíčka tak krásně klapou...

S prošlapanou botou a kilometry v nohách, krásně je na horách!

Slavnostní

Svatební zvony už zní, nevěsta s ženichem jsou nádherní. Sobotní obrázek jako vystřížený z letáku na štěstí. Je nádherné, když se dva lidé mají rádi a svou lásku zpečetí slibem, který je posvátný. Láska je totiž to nejdůležitější, co člověk člověku může dát. Je potřeba ji hýčkat, zkoušet, pečovat o ni a starat se o každý její aspekt. Láska potom klíčí, jako dobře zalévaná květina. Poskytuje lidem květy, plody, vůni, nádherný pohled a spokojený klid. Snad i dnešní snoubenci naleznou to, co já už před dvaceti lety. Budou šťastní i ve chvílích zkoušek a zjistí, že láska milenecká, může přerůst i v další podoby. Mateřskou, manželskou, otcovskou, přátelskou i mileneckou zároveň. Je tím, čím ji člověk chce mít a je jí tolik, kolik je schopen sám dát...

S láskou má člověk víc, než s hromadou peněz!

Nesnadná

Kotel vře, dusno, zpocená těla, z reproduktorů se linou známé tóny písní. Moje dospívání se vrací v plném rozsahu. Jsem plná slov, broukám si texty, ječím jako zblázněná a užívám se plnými doušky návrat do puberty... Dnes ovšem s plným vědomím, že svět na mě nečeká s otevřenou náručí, ale musím se sama přičinit, aby byl takový, jaký ho chci mít. Přede mnou stojí to nejdůležitější mého života. Opora ke stáří a mladistvý elán do každodenního shonu. Světla svítí, probleskují nad našimi tvářemi, které planou nadšením a záplavou tónů. Jednou jsme nároční, jindy víme co cítíme a pak zase držíme místo při malé noční bouřce. Všechno přežijeme, odtančíme a nakonec si i reklamu na ticho zazpíváme. Tiše budou znít nevyřčená slova a vyspívané tóny. Nebude snadné zapomenout. Co je však jisté, byla do jízda, jako zatím žádná jiná. Nesnadná, krásná, udýchaná i veselá a tak by to mělo asi být...

Náročné nemusí být nemožné, stačí jen dělat věci s láskou a srdcem!

Lícová

Kolik je slov a kolik tváří, přesto jen jedna tu září. Sluníčko na zemi, klidná síla v bouřlivém čase náhod a nebezpečných rozhodnutí. Stojíme, hledáme, čekáme a dopředu nevidíme. Jen mlha, zastřený obraz amnoho nevyřčených slov. Tolik bychom chtěli říct, ale není komu. Prázdnota se usadila v našich životech, které nejsou ničím a přesto vším. Jak je možné pracovat a milovat ve světě neskutečných tváří? Není cesty zpět, jen stále vpřed jsme hnáni životní silou. Jsou kroky, které mizí a kdesi v dálce vidíme jejich stopy. Snad naše, snad jiné? Netušíme, chápeme a vnímáme dny. Kolik, kolik ještě zbývá času, než všechno uhasne a zbyde jen prázdno... Nevíme a proto běžíme dál, aby život za to stál. Kdo by se konce bál, když dnes je dnes a zítra se uvidí. Fatalismus není na místě, jen víra v dobré, kam se zase vše obrátí!

Rub a líc, co je víc...

Nabízená

Vím, jak se teď cítíš. Dovedu si mnohé představit. A přesto jediné, co ti mohu nabídnout je moje otevřené srdce a náruč. To ovšem nestačí a nemůže zacelit rány, které člověk má. Doufám, že vědomí blízkosti a pomocných rukou pomůže v uzdravení. Nikdy to již nebude takové, jaké to bylo před tím. Může to být ale dobré a horší. Kterou cestou se dáš? Kam půjdou tvé kroky? A vezmeš s sebou i ty, které máš ráda? Těžko se odhadují rozhodnutí, která nemění jen náš život. Jsou zásahem do života všech, kterých se to týka a mohou tak způsobit mnohé komplikace. Věř, že život je bojem, který nelze prohrát. Je tím, co tvoříme, co sdílíme a co vychází z nás. Neboj se využít vše, co život nabízí, abys nemusel později litovat. Co již odnese čas, nikdo nevrátí. Co prožijeme, nikdo nám nemůže vzít...

Nabízím, posluž si!