Co nás čeká, to nás nemine. A kde jsme dnes, už zítra nebudeme. Člověk je občas za blázna už jen tím, jak se snaží neustále být pro každého. Plnit úkoly, které jsou mu dány, dosahovat co nejlepších výkonů, aby byl snad lepším člověkem, ale za pár okamžiků zjistí, že v uplynutím chvíle je všechno jinak. To, co se ještě před okamžikem zdálo jako nejdůležitější na světě, je teď nepodstatné. Věci nejsou důležité, a to co člověku zůstane jsou stopy lásky, radosti a štěstí, které si nese v sobě. Je to jako vodopád, který se spouští vždy, když netušíš, zda ještě budeš schopen jít. A malinkaté kapičky vody, které se postupně promění v obrovskou sílu zurčícího pramene najedou spustí energii, která tě postaví na nohy. Tak je to i v Tobě, který nevíš, možná tušíš... Když pochybuješ, zkus se chvíli zastavit a naslouchej tlukotu svého srdce, to ti jistě ukáže tu správnou cestu!
Kudy jít a jak žít?
Žádné komentáře:
Okomentovat