Jsem a to je občas moje největší prokletí i největší dar, který jsem dostala. Dnes už si uvědomuji, že jsem ztělesněním vnitřního duchovního osvícení a jisté moudrosti. Jsem plna důvěry a věřím ve vše dobré a smysluplné v lidech i okolním světě. Snažím se chápat své okolí, svět zřejmý, tělesný i duchovní. Jdu cestou dobra, radosti, veselí a optimismu, abych mohla být svým úsměvem a radostným rozpoložením oporou pro ty, kteří to potřebují. Využívám své znalosti, dovednosti a moudrost k podpoře a poučení ostatních. Nesu si v sobě víru a důvěru ve vše správné. Naději a víru, že dobro zvítězí. Milosrdenství a nekonečnou laskavost k ostatním. Snažím se vytrvale jít vpřed a nikdy se nevzdávat. Spravedlivě, poctivě a nestranně chápat druhé, trpělivě na ně nazírat i odpouštět sobě i jim. A zároveň umírněně, zdrženlivě a se sebeovládáním dosáhnout klíčů k bránám nebes...
Dary mám, co s nimi udělám?
Žádné komentáře:
Okomentovat