Jako se vítr žene oblohou, tak se ženu dnes i já. Chtěla bych stihnout všechno, co jsem si naplánovala a to je přitom teprve první pracovní den tohoto roku. Neumím se poučit a neumím si poručit. Nejraději bych se už viděla zase v nějaké práci a plném nasazení. Člověk neumí zpomalit do tempa, které by mu sedělo, pokud se všechno kolem řítí ukrutnou rychlostí stále pryč. Asi budu muset ubrat na plynu a sešlápnout brzdu, abych hned na začátku nepřepálila tempo. Protože měsíců, týdnů, dnů i hodin mě čeká ještě spousta, tak ať to všechno vydržím...
Odpočinek bez hodinek!
Žádné komentáře:
Okomentovat