Byť máme občas pocit, že se držíme při zemi a moc se nám nedaří, musíme se stále dívat dopředu. Vždyť jsme doletěli až sem! To, že jsme se dostali až sem, tak daleko, to nemůže být pouhá náhoda. Za vším, co jsme zatím dokázali, co jsme v životě uskutečnili, co máme, kam jsme se dostali a co jsme podnikli, za to vděčíme vlastní píli, odvaze, soustředěnosti, snaze a síle, se kterou jsme se občas vrhali do náročných úkolů a situací. Nemůžeme také opomenout fakt, že za námi stojí mnozí, kteří nám drželi palce, věřili v nás, podporovali naše ztřeštěné myšlenky a i když nás nechápali, nebrali nám víru v naše cesty. A pak tu jsou stále ti, jejichž odvaha, síla, skromnost, radostné nadšení a velkolepý zápal pro vše, co společně tvoříme. Bez nich bychom nelétali, netvořili, nežili, nebyli. Takže roztáhněme křídla, buďme hrdými, byť malými, vrabčáčky, kteří sice nelétají vysoko, ale švitořit umějí také...
V hrdosti, pln radosti!-
Žádné komentáře:
Okomentovat