Kdo neprožil, nepochopí. Kdo není v mé kůži, nemůže být mnou. Jen já sama vím, a někdy i nevím, kdo jsem, kým jsem, kam jdu a jak to chápu. Můžeme být tisíckrát empatičtí a naslouchající, a přesto se nedokážeme vcítit do prožitků jiného člověka. To, co cítíme my sami může být pouhou ozvěnou toho, co se honí v hlavě a duši druhého člověka. Můžeme naslouchat, jsme schopni poradit a podat pomocnou ruku, ale cítit bolest, strach, stres, radost i veselí nejsme schopní. Úleva se může nacházet ve slovech a gestech, která vyjadřujeme. Propojení může nastávat v mlčení a klidu. Jen my sami víme, co zvládneme a jak to sdílet s ostatními. Naslouchající uši a otevřená duše jsou dobrým pomocníkem v každé chvílí...
Naslouchej, pomáhej, bolesti přemáhej!
Žádné komentáře:
Okomentovat