Jako vejce vejci se občas snažíme podobat, ale ani to nám nezabrání ve skutečnosti, že jsme každý jiný. Čím větší je naše snaha o splynutí s davem, tím menší šanci máme, že budeme neviditelní. Ze zkušenosti vyplývá, že člověk snažící se o neviditelnost je ve svém snažení nakolik úporný, že jej vidí i ti, kteří by si jej za normálních okolností vůbec nevšimli. A proto je možná úplně nejlepší být tím kým jsem, nepodléhat klamným představám, že cokoliv mě může úplně změnit. Jen já sám jsem svého štěstí tvůrcem a nikdo není schopen vidět to, co vidím já. Snad jen ten, který vidí přes moje srdce a mýma očima. Jen ten dokáže ocenit stejnou krásu, rozhodnost a kvality života, který je pro mě tím pravým. Takového človíčka hledej a rozhodně se nenechej odradit nějakým tím neúspěchem. I ten je součástí cesty, kterou je potřeba jít...
Nechat jít, vnímat a být!
Žádné komentáře:
Okomentovat