Pojďme na to, ať už můžeme zase pokračovat dál. Úkoly se vrší a já čekám, kdy se mi podaří je roztřídit a rozdělit tak, abych mohla říct, je to hotové. Podle zkušeností vím, že člověk pracující systematicky je dneska značně indisponován. Ideálním postupem je dělat tisíce věcí, s drobnými krůčky se posouvat dál a možná někde v dáli vidět jistou možnost jejich vyřešení. Copak se dá takhle pracovat? Vždyť to znamená mít rozděláno mnoho věcí, neustále promýšlet a přemýšlet nad tím, kde jsem skončil a jak mám pokračovat dál. Pokud je to jediná věc, pak je to v pořádku. Jenže pokud se jich vrší na stole několik, je to docela frustrující pocit. Mít rozděláno mnoho úkolů a ani jeden, který by směřoval k jeho konci... Asi nejsem ten pravý člověk na dělání více věcí najednou. Raději jednu, pořádně a pak pěkně tu druhou, třetí, čtvrtou, xtou...
Multi kulti, přijde Kurti!
Žádné komentáře:
Okomentovat