Jestli se na něco opravdu těším v těchto dnech, tak rozhodně na zimu. Na sníh, teploty v příjemném rozmezí, mráz a pořádnou chumelenici. Zřejmě je to utopie, ale představa mrazivého počasí a studeného vzduchu mi rozjasňuje tváře. Neskutečně se těším, až horka posledních dnů povolí a konečně zase přijde normální průběh počasí. Teplo mi nevadí, ale horko, ba přímo parno, kdy člověk není schopen se pořádně nadechnout, je obtěžující. Proto bude fajn, když se posuneme směrem k podzimu, který může být kouzelný. Do přírody se vrátí kouzelná paleta barev a jednolitá zlatavost spálenišť bude nahrazena tím, čím je obvyklé. Těším se i na zimu, kdy bude všude bílo. Za oknem neuvidíme sluníčko a jen mráz bude vykreslovat své obrázky na sklo. Bude to určitě fajn, jen to ještě chviličku potrvá. Ale jak praví staré moudro, kdo si počká, ten se dočká. Tedy i já se dočkám a možná že nejen toho!
Taktiku měj, na všechny se směj...
Žádné komentáře:
Okomentovat