Čtvrtý den po dovolené a já mám pocit, že bych znovu odjela někam pryč. Počasí blázní, sluníčko peče, teploty dosahují neskutečně vysokých hodnot. Všechno se zdá mnohem složitější a nic nejde tak, jak by si člověk představoval. Běžné úkony a pracovní povinnosti váznou, čas se jen pomaličku plouži vpřed. Jen my musíme být stále v pohybu a k dispozici. Je to nekonečný souběh událostí, které nás nutí být stále ve střehu a na nic nezapomenout. Snad proto bych raději byla v lese, v přírodě, na horách. Užívala si jen čerstvého vzduchu a přítomnosti těch, které mám nejraději. Nicméně musím vydržet, odolat touze vypadnout z města a přečkat další neskutečný den. Určitě i dnes mě čeká něco zajímavého, veselého a povzbuzujícího na těle i na duši. Tak vzhůru, až do oblak!
Nikde žádný mrak...
Žádné komentáře:
Okomentovat