Konečně neprší a tak opouštíme přístřeší a míříme do přírody. Hurá, konečně budeme zase na čerstvém vzduchu. Ale tak čerstvý být zase nemusí, člověk by si myslel, že je říjen a ne polovina léta. Teplota klesá pod deset stupňů, ale nám to nevadí. Vždyť výstupem do kopce se určitě zahřejeme a bude nám fajn. Nejprve sice klesáme, potom lehce šploucháme, abychom se plně brodili rozvodněným potokem. Po několika minutách začínáme stoupat a to až ke krásnému výhledu na zřízenině hradu Rabštejn. Zarostlé trosky hradu, prohánějící se vítr v korunách stromů a nádherný výhled stojí za to! Ještě víc pak nečekané občerstvení s klobásou a čuníkem Pepou. Dobře naladěni jdeme dál, po stezce Via Čechia a to až na vyhlídku na Kamenci na Kamenném vrchu. Někteří zbaběle zůstávají dole a jiní zdolají i vachrlatý posed. Pak už zpět na výchozí bod a šlapat v zahradickém deštíku, sluníčku i větříku zpět na sedlo Skřítek. Po několika hodinách, ujitých dvaceti čtyřech kilometrech a nastoupaných pár set metrech jsme rádi, že se den povedl, my byli společně a bylo nám báječně...
Ač nohy bolí, přece se zhojí!
Žádné komentáře:
Okomentovat