Všechno bylo napsáno i řečeno. Co může dodat člověk k myšlenkám staletí? Jak může žít, aniž by se nechal poučit či vést krásou toho, co bylo? Dívat se dopředu je důležité, ovšem mnohem podstatnější je umět rozpoznat důležitost věcí, které prošly. A to nejen tak, že už nejsou a byly, ale s uchopením a pochopením toho, co nám chtěly a měly dát. Poučení z chyb minulých a získání představy našich dní, je snad tou nejdůležitější věcí, nad kterou bychom měli přemýšlet. Být spojeni jen materiálnem není vhodné, mnohem podstatnější je náš vnitřní život. Ten, který nám byl vytvořen. Ten, který námi byl stvořen. Ten, který žijeme a o kterém víme, že je tím nejcennějším pokladem. O který stojíme a se kterým se pojíme...
Poklady ochraňuj, vnitřní silou si sluj!
Žádné komentáře:
Okomentovat