První kroky, první pohled, první nadechnutí, první skok. První den v práci po dovolené, je jako něco, co se prostě a jednoduše nedá zopakovat. Spojení těšení se a stresu, kdy člověk ví, že do kolektivu musí a přesto by byl nejraději sám. Je to jako chvíle, kdy otevíráš balíček s dárkem od člověka, kterého sice znáš, ale rozhodně neodhadneš, co by ti tak mohl dát. Jsou to chvíle, které prožíváme několikrát do roka, máme i nemáme je rádi. Přesto ráno po dovolené prostě a jednoduše vstaneme, oblékneme se a vyrazíme na cestu. Přemýšlíme, co se bude dít a doufáme, že to rozhodně nebude tak zlé, jak předpokládáme. Den nás překvapí, mile i nemile proběhne a večer jsme rádi, že jsme zase doma. S těmi, o kterých víme, že jsou s námi rádi a mají nás rádi. Tak ať je to dnešní první v pohodě a překvapí nás jen krásou a pohodou!
První a přesto stejná...
Žádné komentáře:
Okomentovat