Zamračené nebe, viditelnost sotva na dva metry, ale na sjezdovkách plno. Platí, že když něco miluješ, nevadí ti trocha nepohodlí. Člověk se vlastně těší z přítomnosti druhých, sobě milých lidiček. Sdíli s nimi svou vášeň a úplně zapomíná na skutečný svět. Teď jsi tady, teď si svištíš a nic nemůže být lepšího. Jen ty, sníh, hory a pohyb v obloučcích odshora až dolů. A stále dokola, od jedné jízdy ke druhé. Jen škoda, že už to pomalu končí. No vzpomíny zůstanou a s nimi i kus nás v zákrutách a sněhových obloučcích. Díky za přívětivost a brzy na viděnou...
Sněhu zdar, lyžařům nazdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat